Tajemství zlatých pokladů je ukryto v umění jejich tvorby

 

24.KVĚTNA – 18. ZÁŘÍ 2022

 

Odhalte s námi tajemství zlatých pokladů! Bohatý je ten, kdo zná, umí a tvoří.

Odhalte s námi tajemství zlatých pokladů! Bohatství se neskrývá v informaci, kde jsou drahocenné skvosty ukryty, ale ve znalosti a umění jejich tvorby. Specialisté z Technického muzea v Brně ve spolupráci s restaurátory věhlasných zlatnických děl Andrejem Šumberou, Patrickem Bártou a mnoha kolegy z partnerských paměťových institucí pečujících o naše nejvzácnější sbírky uměleckého řemesla srdečně zvou na výstavu Zlaté řemeslo. Pohlédněte na unikátní díla z fondů pražského Uměleckoprůmyslového musea, Moravské galerie či Moravského zemského muzea jako na 3D příklady z učebnice zlatnických technik. Sáhněte si na haptický model relikviáře svatého Maura a odhalte, co ukrývá ve svých útrobách.  Proměňte se v opravdové historické zlatnické dílně ve zlatnického mistra, návrháře šperků či restaurátora. Mapou ke zlatému pokladu je vědění… více se dozvíte v Technickém muzeu v Brně už od 24. května.

Výstava Zlaté řemeslo představuje uměleckořemeslné techniky zlatnictví a příbuzných kovozpracujících oborů užívané od minulosti do současnosti. Jejím cílem je vysvětlit, jakých rozmanitých znalostí postupů, úkonů, nástrojů a nářadí je potřeba, aby člověk proměnil beztvarý kov v unikátní artefakt. V samostatné části výstavy jsou základní tvářecí a výzdobné techniky prezentovány spolu s autentickou plně vybavenou zlatnickou dílnou. Muzeum ji získalo od významného brněnského mistra Jiřího Drlíka, zlatníka a šperkaře, jehož ceněná díla jsou zastoupena v českých i světových muzejních sbírkách. Na názorných videozáznamech jsou zachyceny experimentální rekonstrukce v minulosti používaných technik, například tepání, lití, fasování drahých kamenů, cizelování, plátování, tauzie či inkrustace. Specialisté sdružení v rámci výzkumného projektu „Uměleckořemeslné techniky zlatnictví“ vytvářeli mimo jiné repliky konkrétních exponátů, například velkomoravských ozdob, raně středověké sekerky, ale i šperků nebo výzdobných částí děl z pozdějších období. Kupříkladu reliéfní ražba je zdokumentována na příkladu ražby repliky pražského groše, a to v celém komplexu nutných prací, od přípravy slitiny a stříbrných střížků, přes výrobu ražební stolice nebo nástrojů pro zhotovení razidel a pak i samotných razidel, až po finální ražbu. Výsledky takovýchto experimentů a výzkumů jsou důležité pro konzervaci a restaurování sbírek, čemuž je ve výstavě věnován také prostor. Zevrubně je představena restaurátorská péče o relikviář svatého Maura. Tuto naši po korunovačních klenotech nejcennější památku po desetiletí restauruje a v dobré kondici udržuje restaurátor Andrej Šumbera, odborný garant projektu.  Haptický model relikviáře, zapůjčený ze státního zámku Bečov, je připraven k prozkoumání dotykem především pro nevidomé návštěvníky. Díky aktivitám v interaktivním koutku si mohou malí i velcí návštěvníci vyzkoušet, jak si navrhnout a vyrobit jednoduchý šperk, nebo jak náročné je krásu historických artefaktů zachovat pro budoucí generace. Tento úkol mají na starosti muzea a galerie, z jejichž fondů je připravena další část výstavy, nazvaná Poklady. Zde, v trezorové expozici TMB, si lze prohlédnout unikáty ze sbírek především pražského Uměleckoprůmyslového musea, Moravské galerie a Moravského zemského muzea. Jejich výběr byl veden záměrem ukázat nádheru a rozmanitost zlatnických děl a její proměny za posledních více než dva tisíce let. Obdivovat můžeme archeologické nálezy šperků i pozůstatků kovozpracujících dílen od doby bronzové po Velkou Moravu, liturgické předměty, rozličné šperky včetně těch s „národními kameny“ českým granátem a vltavínem a s perličkami z českých řek. Stranou nezůstanou autorské práce ani šperky z méně tradičních kovů a materiálů. Zlatnické techniky se uplatnily též na dalších předmětech, jako jsou luxusní dózy, reprezentační předměty a dekorace, hodinky, předměty pro stolničení atd. Ze široké škály a množství exponátů návštěvníky nepochybně zaujmou desítky unikátů, například více než dvě desítky ozdob z Karlštejnského pokladu, zlatá bohatě zdobená výbava z hrobového nálezu germánského velmože z blízké lokality Cézavy-Blučina, přenosný relikviářový oltářík z karlovského období, šperky rozličných druhů, stáří a výzdoby, včetně moderních, například děl mistra Drlíka. Věříme, že krása zlatnických artefaktů a tajemství jejich vzniku, jež odhaluje výstava, podnítí zájem o toto ušlechtilé a starobylé řemeslo.